Zpět na seznam

12.3.2010

     Všechny cesty vedou do Říma... To je velmi známé přísloví, a mé cesty nakonec do věčného města také zavedlo. Pomohla tomu akce společnosti Smart Wings, kdy se dala zpáteční letenka sehnat za 915 Kč, což jsem nemohl odmítnout. S přáteli jsme objednali letenky a hotel na pobyt od pátku do neděle a začali se na výlet připravovat.

     Odlet linky QS1010 byl naplánován na pátek 12. března na jedenáctou hodinu, ale už při příchodu na letiště bylo jasné, že v plánovanou dobu neodletíme. Kvůli stávce italských řídících letového provozu byl odlet zdržen více než o hodinu a půl, a další zdržení zařídilo odmrazování letadla. Náš Boeing 737-800 registrace OK-TVC se nakonec od dráhy 24 Ruzyňského letiště odlepil v 12:50 a nabral směr na jihozápad. Z vybraného sedadla 28A jsem kvůli odmrazovací kapalině neviděl téměř nic, a hlášení kapitána Pačese bylo také velmi stručné, takže trasu jsem mohl pouze odtušit; let probíhal v hladině 11300 m nad mořem rychlostí 780 km/h. Letadlo bylo zaplněno téměř na 100 %, což ještě umocnilo můj dojem sardinky, kterého jsem se bohužel celý let nezbavil... Místa na nohy bylo opravdu hodně málo. Potěšující naopak byla docela chutná bagetka, ke které Travel Service na letech do Říma nabízí jeden nealkoholický nápoj zdarma.

     Po jedné hodině a dvaceti minutách letu jsme za deštivého počasí dosedli na dráhu 16R letiště Fiumicino v Římě. Letadlo nezajíždělo k terminálu 3, tam nás zavezl z plochy autobus. Zpoždění z Prahy jsme se ještě umocnilo čekáním na odbavené zavazadlo, trvalo snad hodinu, než se objevilo na pásu. Předpokládám, že tato situace nastala po ukončení stávky, kdy se na letiště nahrnulo zřejmě mnohem více letadel najednou.

     V kanceláři na letišti jsme zakoupili za 25 EUR tzv. Roma Pass, ve kterém je obsažena třídenní jízdenka na Římské MHD a dvě volné vstupenky na vybrané památky a muzea. Regionálním vlakem za 5,50 EUR jsme se dopravili na stanici Ostiense, na které lze přesednout na metro, a už bez placení naše první jízda vedla ke Koloseu. Kvůli našemu velkému zpoždění však už bylo zavřeno, takže jsme se pouze přesunuli do blízké pizzerie (kterých je všude v Římě plno :) ) na výbornou pizzu a ještě lepší domácí víno. Po vydatné večeři nás čekalo ještě noční fotografování, které jsme si náramně užili - zvládli jsme Koloseum, Traianův sloup a tržnici, Fontánu di Trevi, Viktoriánský komplex i Španělské schody. A protože se připozdilo, vydali jsme se ubytovat do našeho Grand Hotelu Fleming, půl hodiny autobusem od Vatikánu.

13.3.2010

     Kvůli strategické poloze jsme jako první cíl druhého dne zvolili Vatikán. Ovšem poté, co jsme spatřili frontu lidí, která se táhla snad přes celé náměstí, jsme návštěvu chrámu Sv. Petra nechali na neděli (s plánem vstát nejméně o hodinu dřív) a vydali se k dalším památkám. Přes Pantheon jsme doputovali opět ke Koloseu, kde jsme díky Roma Passu předběhli celou frontu lidé čekajících u pokladen (odhadem nejméně na hodinu) a mohli si prohlédnou tuto monumentální stavbu. Umění starověkých stavitelů jsme museli opravdu obdivovat. Po Koloseu směřovaly naše kroky na Palatin a Forum Romanum, známé archeologické naleziště. Přes Kapitol a Viktoriánský komplex jsme nakonec opět zamířili do stejné restaurace jako v pátek, z čehož měl radost i místní číšník, u kterého jsme objednali opět skvělou pizzu a neméně lahodné domácí víno. Po večeři jsme zvládli už pouze vyfotit si večerní Vatikánskou idylku, nakoupit v samoobsluze, kterou jsme po cestě zahlédli, pravé italské sýry, a zamířili na základnu v hotelu.

14.3.2010

     V neděli mě čekal nadlidský úkol, a to donutit své spolucestovatele k brzkému vstávání :). Nakonec ale museli být za tuto moji aktivitu rádi. Po odhlášení z hotelu jsme okamžitě zamířili na náměstí Sv. Petra ve Vatikánu, a ihned do bezpečnostních rámů u vstupu. Před devátou hodinou se naštěstí ještě fronty netvořily. Po rychlé prohlídce samotného chrámu jsme si udělali i výšlap na kupoli chrámu - 550 místy velmi úzkých schodů. Námaha se ovšem vyplatila a my byli odměněni krásným výhledem na Řím a Vatikánské zahrady. Po rychlém sestupu a posledním nákupu suvenýrů jsme už vyrazili zpět na letiště, opět metrem a regionálním vlakem.

     Na terminálu 3 u odbavovací přepážky na let QS 1011 už byla fronta na hodinu, a to nám ještě před nosem jedna přepážka zavřela. Když jsem si vyžádal sedadlo u okénka, bylo mi řečeno, že už nejsou, a musel jsem vzít zavděk sedadlem 24D, z čehož jsem samozřejmě velkou radost neměl.

     Tentokrát naše letadlo s registrací OK-TVK stálo u nástupního mostu, takže odpadla pro mne neoblíbená jízda autobusem. Kapacita letadla byla opět téměř naplněna, tentokráte více českými občany (narozdíl od letu do Říma, zaplněného převážně italskými turisty). Ze sedadla v uličce jsem toho ven moc neviděl, ale dokázal jsem identifikovat vzlet z dráhy 25 (čas 14:10), po kterém jsme zamířili na sever. Po vzletu jsem ke svému štěstí nalezl neobsazenou poslední řadu, čehož jsme si bohužel nevšiml před odletem, a přesedl si na mnohem příjemnější sedadlo 32A. Kapitán Říha se bohužel celou cestu z reproduktorů neozval, ale letoun OK-TVK je naštěstí vybaven obrazovkami, na kterých byl průběh letu zobrazen. V letové hladině 9900 m jsme rychlostí 750 km/h při venkovní teplotě -60 °C přelétli Florencii, Bolognu, Bolzano, a nad Innsbruckem jsme se stočili na severovýchod a přímo na Prahu. Od Rakouských Alp se na sever táhla nízká oblačnost, která nás bohužel čekala i v Praze. Z mraků jsme se vynořili, když jsme právě oblétali Kbelské letiště a mířili na finále dráhy 24 Ruzyňského letiště. Před přistáním to s letadlem docela silně házelo, z čehož jsem měl samozřejmě velkou radost. Na dráhu 24 jsme dosedli 15:48 a byli jsme přivítání chladným, větrným a deštivým počasím - po krásném počasí v Římě velmi málo příjemným. Odbavené zavazadlo tentokrát dorazilo téměř okamžitě, a po dokoupení zásob jsme vzdušný přístav opustili po autobusové ose.

     S přáteli jsme výlet vyhodnotili jako velmi povedený, s tím, že se do Říma musíme ještě někdy podívat. Za dva dny se toho mnoho stihnout nedá, ale i kdyby, to město má opravdu úžasnou atmosféru a rozhodně stojí i za další návštěvu. Z levnějších společností létá do Říma ještě Wizzair, a pokud nedopadne stejně jako SkyEurope, bude i v budoucnu možné vyrazit na výlet do Říma za rozumné peníze.